V životě nastanou situace, které vyžadují péči o člena rodiny, v důsledku čehož nemůžeme docházet do zaměstnání, a tak přicházíme o část příjmů, které mohou mít neblahé důsledky na rodinný rozpočet. Proto Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, myslí i na tuto situaci a plátci sociálního zabezpečení poskytuje zákonný nárok na výplatu ošetřovného, který vyplácí příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel pouze na pokyn zaměstnance podá žádost na výplatu dávky. Read more

Jak spočítat náhradu mzdy za nemoc již víme. Nyní si ukážeme, jak si spočítat výši nemocenské dávky, kterou nám vyplácí příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení. Na tu máme nárok po 15. kalendářních dnech po vzniku dočasné pracovní neschopnosti. Stejně jako v případě náhrady mzdy za nemoc, kterou nám vyplácí zaměstnavatel, i v tomto případě se počítá se redukčními hranicemi, tentokrát však v podobě denního vyměřovacího základu (DVZ): Read more

Pokud se dostanete do dočasné pracovní neschopnosti (DPN), máte ze zákona nárok na náhradu mzdy, avšak až od 4. pracovního dne, kdy vám prvních 14 dnů vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy za dobu, po kterou byste v případě absence nemoci vykonávali svoji pracovní činnost. Od 15. kalendářního dne pak přechází povinnost na OSSZ, která vám vyplácí nemocenské dávky. To znamená, že za první 3 dny nemoci vám nenáleží žádná odměna ani nárok na nemocenskou. V tomto článku si ukážeme, jak si vypočítat náhradu mzdy za dočasnou pracovní neschopnost neboli nemoc. Read more

Ruku v ruce s rostoucí zadlužeností domácností roste také počet exekucí. Zkrátka Češi jsou nepoučitelní a stále se nebojí přijít o majetek kvůli pomíjivému mamonu materialismu. Možnost osobního bankrotu, díky kterému se po splacení 30 % svého dluhu do 5 let stane dlužník čistý jako čerstvě padlí sníh bez jediného záznamu, stejně jako akceptovatelnost zadluženosti společností zrovna k odstrašení také neslouží. A tak na jednoho dlužníka připadá v průměru 3 – 4 exekuce. Bohužel nerozumností dospělých nejvíce trpí děti, které přicházejí o poklidný domov a šťastné dětství. Naštěstí pro ně jim exekutor nezabaví hračky, byť je to jen velmi malá útěcha. Read more

Ačkoliv komentáře v diskuzích neradu čtu, čas od času se v nich objeví zajímavý odkaz a ne jinak tomu bylo i v tomto případě. Jednalo se o odkaz na stránku Supermon, jejíž tvůrce vytvořil stejnojmennou aplikaci pro správu osobních financí určenou pro chytré telefony. Přestože je design poněkud zastaralý, nelze aplikaci upřít více méně intuitivní ovládání a přehlednost. Samozřejmě jejím plusem je také oproštění se od papíru a tužky a sledování a správa rodinných financí odkudkoliv. Za velké plus považuji i přenos vložených dat do grafů a tabulek, což Vám usnadní porovnání měsíčního, ale i ročního vývoje rodinného rozpočtu jako celku nebo podle položek (výdajů, příjmů, osob atd.). Ale už dost o propagaci aplikace a pojďme si říct, co Vám nabízí. Abych však nezapomněla, je tato aplikace zdarma ke stažení právě na výše uvedené stránce a je v českém jazyce. Read more

Pokud jste u svého zaměstnavatele odpracovali alespoň 60 pracovních dnů v kalendářním roce, vzniká vám nárok na dovolenou. Její roční výše u soukromých subjektů činí 4 týdny, u „státních“ zaměstnavatelů 5 týdnů a u pedagogických pracovníků včetně akademiků vysokých škol 8 týdnů. Pokud jste však u zaměstnavatele nepracovali po celý kalendářní rok, náleží vám pouze poměrná část dovolené, a to ve výši 1/12 nároku na roční dovolenou (tj. 4, 5 nebo 8 týdnů) za každý odpracovaný celý kalendářní měsíc. Read more

V rámci pracovního poměru může dojít ke změně pracovního režimu, který není v souladu s pracovní dobou sepsanou v pracovní smlouvě, nebo naopak váš charakter práce vyžaduje jinou než „tradiční“ pracovní dobu. V takovéto situaci vám kromě mzdy náleží také příplatek, jehož minimální výše je stanovena zákoníkem práce, a to v §114 – 118. Zřejmě nejčastěji se v pracovně-právním poměru můžeme setkat s prací přesčas. Ačkoliv ji někteří zaměstnavatelé neproplácí, máte na ni ze zákona nárok, pokud vám však zaměstnavatel místo jejího proplacení nenabídne náhradní volno (neplacené), které je nutné vyčerpat do 3 měsíců od vzniku nároku na příplatek. Jestliže dáte přednost jejímu proplacení, pak vám náleží příplatek ke mzdě ve výši 25 % průměrného výdělku. Celková doba práce přesčas pak ročně nesmí překročit 150 hodin. Read more