V rámci pracovního poměru může dojít ke změně pracovního režimu, který není v souladu s pracovní dobou sepsanou v pracovní smlouvě, nebo naopak váš charakter práce vyžaduje jinou než „tradiční“ pracovní dobu. V takovéto situaci vám kromě mzdy náleží také příplatek, jehož minimální výše je stanovena zákoníkem práce, a to v §114 – 118.

Zřejmě nejčastěji se v pracovně-právním poměru můžeme setkat s prací přesčas. Ačkoliv ji někteří zaměstnavatelé neproplácí, máte na ni ze zákona nárok, pokud vám však zaměstnavatel místo jejího proplacení nenabídne náhradní volno (neplacené), které je nutné vyčerpat do 3 měsíců od vzniku nároku na příplatek. Jestliže dáte přednost jejímu proplacení, pak vám náleží příplatek ke mzdě ve výši 25 % průměrného výdělku. Celková doba práce přesčas pak ročně nesmí překročit 150 hodin.

Také v případě práce ve svátek můžete místo příplatku ke mzdě dostat náhradní volno, které je však na rozdíl od práce přesčas placené, kdy vám za něho náleží odměna ve výši 100 % průměrného výdělku, což v podstatě vyjde na stejno, i kdybyste dali přednost příplatku ke mzdě. Od práce ve svátek je nutné odlišovat práci o víkendu, za kterou vám nepřísluší náhradní volno, ale pouze příplatek ke mzdě, a to ve výši 10 % průměrného výdělku.

Příplatek ke mzdě ve stejné výši, avšak základní sazby minimální mzdy (tj. minimálně 5,50 Kč/hod.), vám ze zákona náleží také za práci ve ztíženém pracovním prostředí, a to za každý zatěžující vliv. Za něj se považuje například prašné pracovní prostředí, práce s chemickými látkami, nadměrný hluk, vibrace přenášené na zaměstnance atd.

Kromě práce přesčas je nejčastějším jevem také práce v noci, za kterou se považuje vykonávání pracovní činnosti v době od 6:00 do 22:00 hodin, za což vám přísluší příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku. Stejná výše vám pak náleží také za pracovní pohotovost.

Protože je příplatek součástí hrubé mzdy, ze které se vypočítávají odvody na sociální a zdravotní pojištění a stanovuje super hrubá mzda pro výpočet zálohy na daň, bude také podléhat těmto odvodům.

Na závěr je dobré zmínit, co se rozumí průměrným výdělkem, respektive jak ho vypočítat. Průměrný výdělek se vypočítává z hrubé mzdy za rozhodné období (tj. předchozí kalendářní čtvrtletí, za které zaměstnanci náleží mzda) a v něm odpracované doby, přičemž se do mzdy za rozhodné období nezapočítává náhrada mzdy za dovolenou a nemoc ani počet dní čerpání dovolené a nemoci.

Příklad: Chceme zjistit průměrný výdělek pro měsíc duben, ve kterém zaměstnanec pracoval přesčas, čímž je rozhodné období tvořeno měsíci leden - březen. Měsíční hrubá mzda zaměstnance v rozhodném období činila 10 000,- Kč, kdy v lednu odpracoval 168 hodin, v únoru odpracoval 160 hodin a v březnu 176 hodin. Fond pracovní doby činí 40 hodin týdně, průměrný počet pracovních hodin v měsíci pro rok 2015 činí 173,92.

Hodinová sazba = (3*10 000)/(168 + 160 + 176) = 59,52 Kč/hodinu

Průměrný výdělek = 59,52 x 173,92 = 10 352,- Kč

Příplatek za práci přesčas = 25% z 10 352,- Kč = 2 588,- Kč