Vypočítanou daň z příjmů fyzických osob můžeme dále snižovat, a to prostřednictvím slevy na dani, kterou nabízí §35ba a §35bc zákona o daních z příjmů. Ačkoliv se nám nabízí řada slev, ne všechny jsou pro nás dostupné, i když mladá rodina s dětmi jich značnou část jistě využije. Nicméně pro jejich uplatnění, stejně jako v případě nezdanitelných částí základů daně (viz Jak na daňové přiznání II), je nutné mít podepsané a vyplněné Prohlášení (tzv. růžový papír).
Základní slevou na dani je sleva na poplatníka, na kterou má nárok každý poplatník, a to v plné výši, přičemž nezáleží na tom, zda byl část roku studentem nebo uchazečem o zaměstnání. Tato sleva zpravidla snižuje zálohu na daň již v průběhu zaměstnání a je zohledněna v Potvrzení o zdanitelných příjmech na ř. 13. „Záloha na daň z příjmů celkem“, která se v daňovém přiznání uvede v 7. oddíle na ř. 84, avšak o tom až později. Přestože si tuto slevu v rámci zaměstnání uplatňujete, i tak si ji do daňového přiznání uvedete v plné výši, tj. 24 840,- Kč, a to na ř. 64.
Pokud máte manžela, manželku či registrovaného partnera (nevztahuje se na druha a družku), který/á s vámi žije ve společně domácnosti a jeho/její roční příjem není vyšší jak 68 000,- Kč, pak si na něho/ni můžete uplatnit slevu na manžela atd. ve výši 24 840,- Kč, přičemž se jedná o roční slevu, kterou lze uplatnit pouze v rámci daňového přiznání při ročním zúčtování. Nicméně je zde potřeba zohlednit počet měsíců, za které vám sleva náleží.
To znamená, že pokud je váš manžel/manželka/registrovaný partner bez příjmů pouze část roku (např. od září do listopadu), můžete si slevu uplatnit pouze za toto období (tj.
24 840 : 12 = 2 070,- Kč – měsíční sleva na dani; sleva za 3 měsíce: 2 070 x 3 = 6 210,- Kč), přičemž se uvede na ř. 65a a zároveň se v daňovém přiznání uvedou informace o manželce atd. Tab. č. 1. Do příjmů se přitom nezahrnuje např. peněžitá pomoc v mateřství, sociální dávky, státní příspěvky (např. na stavební spoření, důchodové spoření), stipendia. Pokud je manžel/manželka/registrovaný partner navíc držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se tato sleva na dvojnásobek, přičemž se v daňovém přiznání uvede na ř. 65b.
Čím si však každý měsíc (ale i až v rámci ročního zúčtování) můžete snížit zálohu na daň je sleva na invaliditu, která je dvojí. Pokud pobíráte invalidní důchod pro invaliditu 1. nebo 2. stupně, náleží vám sleva ve výši 2 520,- Kč, tj. 210,- Kč/měsíčně. Jste-li příjemcem invalidního důchodu 3. stupně, zvyšuje se daná sleva na dvojnásobek, tj. 5 040,- Kč, tj.
420,- Kč měsíčně. Slevu na invaliditu 1. a 2. stupně v daňovém přiznání uvedete na ř. 66, slevu na invaliditu 3. stupně pak na ř. 67.
Ještě více si můžete vypočítanou daň z příjmů snížit o slevu určenou pro držitele průkazu ZTP/P, jejíž roční výše činí 16 140,- Kč, přičemž i ji si lze uplatňovat měsíčně, tj. 1 345,- Kč. V daňovém přiznání se uvede na ř. 68.
Pokud jste studentem nebo si při zaměstnání doplňujete vysokoškolské vzdělání a jste mladší 26 let včetně, případně studujete doktorandské studium v prezenční formě, můžete si daň z příjmů snížit také o slevu na studenta, kterou lze uplatňovat jak měsíčně, tak i ročně. Roční sleva na dani činí 4 020,- Kč, tj. 335,- Kč měsíčně, přičemž roční sleva se v daňovém přiznání uvádí na ř. 69.
U výše uvedených slev (s výjimkou slevy na poplatníka) je potřeba zohledňovat nárok na jejich uplatnění, to znamená, že jak u slevy na manžela/manželku/registrovaného partnera, tak i v ostatních případech (sleva na invaliditu, držení průkazu ZTP/P a sleva na studenta) je možné si uplatnit pouze takovou výši slevy, na kterou nám v rámci zdaňovacího období vzniklo právo. To znamená, že pokud pobíráme invalidní důchod nebo jsme držiteli průkazu ZTP/P pouze část roku, můžeme si uplatnit výši slevy platnou pouze pro dané období. To samé platí i u slevy na studenta. Tj. pokud si např. při zaměstnání doplňujeme vysokoškolské vzdělání pouze od měsíce září, vzniká nám nárok na slevu na studenta pouze za období září až prosinec, tj. 1 340,- Kč (4 x 335). Počet měsíců, za které nám sleva náleží, se pak v daňovém přiznání uvádí k tomu určenému sloupci (Počet měsíců).
Od roku 2015, avšak s platností pro zdaňovací období roku 2014, si nově můžeme snížit daň z příjmů také o slevu na umístění dítěte, přičemž tato sleva odpovídá výdajům, které poplatník prokazatelně vynaložil za umístění vyživovaného dítěte do zařízení, které pečuje o děti v předškolním věku včetně mateřské školy. Nicméně maximální výše slevy je limitována výší minimální mzdy, která v roce 2014 činila 8 500,- Kč.
Úhrn uplatňovaných výše uvedených slev se v daňovém přiznání uvede na ř. 70, přičemž daň z příjmů snížená o tyto slevy na dani se uvede na ř. 71. Zde je také nutné uvést, že výši úhrnu lze uplatnit pouze do výše vypočítané daně. To znamená, že pokud je rozdíl mezi daní z příjmů a úhrnem slev na dani záporný, není tato částka poplatníkovi vyplácena, ale bere se jako nulová daňová povinnost.
Další poměrně hojně využívanou slevou, kterou lze snížit daňovou povinnost, ať už při ročním zúčtování či již v rámci zdaňovacího období, je daňové zvýhodnění na vyživované dítě, které si mohou uplatnit i prarodiče (případně i pěstouni), pokud jsou rodiče dítěte studenti ve věku do 26 let (s výjimkou příjemců invalidního důchodu) nebo nemají dostatečné příjmy, aby si daňové zvýhodnění mohli uplatit. Stejně tak si daňové zvýhodnění může uplatnit manžel/manželka/registrovaný partner rodiče dítěte, pokud s nimi žije ve společné domácnosti a rodič nemá dostatečné příjmy na uplatnění daňového zvýhodnění.
Pro rok 2014 je možné uplatnit slevu ve výši 13 404,- Kč na každé vyživované dítě
(tj. 1 117,- Kč měsíčně), avšak pouze tehdy, pokud váš příjem za zdaňovací období činí alespoň 6násobek minimální mzdy, tj. 51 000,- Kč, přičemž jeho maximální roční výše je limitována částkou 60 300,- Kč (5 025,- Kč měsíčně) a minimální výše 100,- Kč (50,- Kč měsíčně). Pokud je navíc dítě držitelem průkazu ZTP/P, zvyšuje se výše daňového zvýhodnění na dvojnásobek, tj. 26 808,- Kč ročně (2 234,- Kč měsíčně).
I zde platí, že je možné daňový bonus uplatnit pouze pro tu část zdaňovacího období, kdy na něho vzniklo právo. To znamená, že pokud se vám narodí dítě v dubnu, můžete si uplatnit daňový bonus pouze za období duben – prosinec, tj. 10 053,- Kč (9 x 1 117,- Kč), přičemž v daňovém přiznání se tato sleva uvede na ř. 72. Zároveň je nutné do daňového přiznání (Tab. č. 2) uvést jméno a příjmení dítěte, jeho rodné číslo a počet měsíců, za které si daňové zvýhodnění uplatňujete.
V našem případě nám daňový bonus nebude vyplacen, jelikož je příliš nízký na to, aby na něho vznikl nárok (ř. 72 a 73 se rovnají), avšak postačí nám k tomu, abychom si snížili daň z příjmů z 19 390,- Kč na 9 337,- Kč. Proto je také v ř. 75 nulová hodnota. Stejně tak je 0 i v ř. 76 a 77, jelikož je počítáno s tím, že jsme si v průběhu roku daňový bonus neuplatňovali. Což je mimochodem skvělé řešení, pokud máte nízké příjmy a hodně dětí (tedy 2 a více), jelikož vratka na konci roku může zaplatit poměrně hezkou dovolenou ;-)
Pokud bychom si však daňové zvýhodnění uplatňovali již v průběhu roku, vypočítané daňové zvýhodnění by se nám o tuto částku pokrátilo (částku vyčteme z Potvrzení o zdanitelných příjmech, ř. 13), a tak by nám vypočítaná daňová povinnost zůstala na
19 390,- Kč (při nezohlednění zaplacených záloh na dani – viz dále ř. 84, v případě zohlednění by se jednalo o vratku ve výši 22 955,- Kč).
A jak by tomu bylo, kdybychom měli třeba 2 děti, na které bychom si v průběhu roku neuplatňovali daňový bonus? Opět si doplníme dítě do Tab. č. 2, přičemž si dáme, že je mu již více než 1 rok, v důsledku čehož si na něho uplatníme slevu za celé zdaňovací období roku 2014, tj. 13 404,- Kč.
Zde nám daňový bonus již zcela pokryje vypočítanou daň z příjmů a navíc nám zůstane 4 067,- Kč, které nám budou vyplaceny, ať už převodem na náš běžný účet či složenkou (při nezohlednění zaplacených záloh na dani – viz dále ř. 84, v případě zohlednění by se jednalo o vratku ve výši 46 412,- Kč). Už chápete, co jsem měla na mysli „hodně dětí, neuplatňování daňového bonusu v průběhu roku a zaplacená dovolená“?
Pokud bychom si daňové zvýhodnění na obě děti uplatňovali již v průběhu zdaňovacího období (ř. 76), na daňovém bonusu bychom zpět nic nezískali, ale naše daňová povinnost by zůstala nulová (při nezohlednění zaplacených záloh na dani – viz dále ř. 84, v případě zohlednění by se jednalo o vratku ve výši 42 345,- Kč).
Nicméně zpět k našemu příkladu, kdy jsme si uplatnili daňový bonus na jedno dítě, a to pouze v rámci ročním zúčtování, tzn., že v průběhu zdaňovacího období jsme si „slevu“ neuplatňovali, čímž nám při ročním zúčtování vznikla daňová povinnost ve výši 9 337,- Kč.
6. oddíl se nás netýká, jelikož nepodáváme dodatečné daňové přiznání, a tak přejdeme k oddílu 7, kde nás bude zajímat ř. 84, na který se zapíše úhrn sražených záloh, které nám zaměstnavatel srazil ze mzdy v průběhu zdaňovacího období. O jakou částku se jedná, se jednoduše dozvíme z Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, a to z ř. 12.
Protože jsme na zálohách v průběhu zdaňovacího období odvedli 42 345,- Kč, což je o 33 008,- Kč více, než jsme odvádět měli (při výpočtu záloh na daň z příjmů nezohledňují nezdanitelné části základu daně), bude nám finanční úřad tuto částku vracet.
Avšak aby nám byl přeplatek finančním úřadem vrácen, musíme o něho požádat. K tomu slouží poslední list daňového přiznání, na kterém uvedeme buď svoji adresu (chceme-li zaslat přeplatek složenkou), nebo číslo bankovního účtu (pokud chceme zaslat přeplatek na běžný účet). Samozřejmě doplníme své jméno a příjmení, datum, místo a podpis.
Na něm také najdeme přehled příloh, které musíme v rámci ročního zúčtování k daňovému přiznání připojit, pokud si chceme nárokovat uplatňovaný základ daně, slevu na dani či daňové zvýhodnění. Co je nutné doložit si však řekneme příště.
