Vypočtený základ daně lze zcela legální cestou snížit, a tím i daňovou povinnost. Ne však každý o této možnosti ví, a pokud ano, tak pouze ve vztahu k odvedeným platbám na životní či penzijní pojištění, případně penzijní připojištění nebo doplňkové penzijní spoření. A to je poměrně škoda, jelikož každému poplatníkovi se nabízejí také jiné možnosti, a ty si teď řekneme.
Pro každého poplatníka je dostupný finanční dar, který může poskytnout poměrně širokému okruhu daňově uznatelných subjektů. Patří sem například útulky, záchranné stanice, školská zařízení, zdravotnická zařízení, kulturní zařízení atd., ale i konkrétní fyzické osoby, pokud jsou poživatelé invalidního důchodu a vy jím svým darem chcete přispět na zdravotnické prostředky. Podmínkou pro jeho uplatnění je, že jeho souhrnná částka (pokud budete v průběhu roku poskytovat několik darů) musí činnosti nejméně 2 % hodnoty základu daně (tj. při našem základu daně ve výši 447 252,- Kč minimálně 8 945,- Kč) nebo alespoň
1 000,- Kč. Zároveň je však stanovena horní hranice, která činí 15 % základu daně (tj. u našeho základu daně si můžeme uplatnit maximálně 67 088,- Kč).
Dar však nemusí být pouze finanční, ale darovat můžete i část sebe, byť to z ní poněkud morbidně. Mezi nefinanční dary patří bezplatné darování krve, kdy je jeden odběr oceněn daňovou úlevou ve výši 2 000,- Kč, a bezúplatný odběr orgánu, který základ daně sníží o 20 000,- Kč. Bez ohledu na to, zda se jedná o dar finanční či nefinanční, zapíše se tato nezdanitelná část základu daně na ř. 46 daňového přiznání, přičemž pro náš případ si vyberu nejjednodušší variantu, a to darování krve.
Další možností, jak si snížit základ daně je uplatnit úroky z úvěru, který byl pořízen za účelem řešení bytových potřeb, ať už se jedná o koupi pozemku/domu/bytu, výstavbu rodinného domu, údržbu nebo stavební úpravy domu/bytu, ale i o vypořádání společného jmění manželů/spoludědiců, jehož předmětem je nemovitost, a odkup družstevního bytu. V jejich případě je stanovena pouze maximální částka, kterou lze uplatnit, a to 300 000,- Kč. Avšak pozor! Platí pro úvěrové smlouvy platné po celé zdaňovací období! To znamená, že pokud začnete platit úroky v průběhu roku (řekněme v září, tj. 4 měsíce do konce roku), můžete si základ daně snížit maximálně o 100 000,- Kč (300 000 : 12 = 25 000,- Kč úroků za měsíc, tj. 25 000 x 4 = 100 000,- Kč od září do konce roku). Já zvolím tuto variantu, a tak uvedenou částku napíši do daňového přiznání na ř. 47. Samozřejmě, že pokud vámi zaplacené úroky činí méně, tak napíšete částku uvedenou v potvrzení o zaplacených úrocích, které vám zašle vaše banka. Jen je potřeba si hlídat, abyste nepřekročili 300 000,- Kč roční hranici.
Zřejmě nejčastěji využívanou „slevou“ je zaplacené pojistné na penzijní pojištění, penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření. Zde se velmi často stává, že se poplatník (tedy my) diví, že jím zaplacené pojistné nelze ke snížení základu daně použít, jelikož neplatil dost. Problém tkví v tom, že pokud chcete využít této nezdanitelné části základu daně v plné výši, tj. 12 000,- Kč, musíte do pojištění vložit dvojnásobek, tj. 24 000,- Kč. Ano, je to hyenismus, ale to pojištění a právo v ČR je.
A proč tomu tak je? Zákon o daních z příjmů totiž v §15 odst. a) a c) uvádí, že od zaplaceného pojistného na penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření se musí odečíst 12 000,- Kč a teprve až tento rozdíl můžete od základu daně odečíst. Výjimkou je penzijní připojištění, kde se suma zaplaceného o daných 12 000,- Kč nesnižuje, nicméně smlouva musí splnit zákonem předepsané požadavky, kterými je platnost smlouvy alespoň 5 let a výplata plnění nejdříve v 60 letech. Zaplacené pojistné se pak v daňovém přiznání uvede na ř. 48.
Také platby za životní pojištění si můžete uplatnit celé, avšak jen do výše 12 000,- Kč, přičemž i zde je nutné splnit několik podmínek. Ty však plní všechny smlouvy o životním pojištění, ale je dobré si je zkontrolovat (viz §15 odst. 6 zákona o daních z příjmů). Částku v daňovém přiznání pak napíšete na ř. 49.
Od základu daně si můžete odečíst i členské příspěvky zaplacené odborové organizaci, která však musí obhajovat hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Jejich výše musí činit minimálně 1,5 % příjmů (s výjimkou příjmů zdaňovaných srážkovou daní – např. dohody do 10 000,- Kč), což v našem příkladě činí 5 007,- Kč (1,5 % z 333 767,- Kč – roční hrubá mzda), maximálně však 3 000,- Kč. To znamená, že v našem případě bychom si mohli uplatnit pouze 3 000,- Kč, což by se zapsalo na ř. 50. Protože se však chci v dalším článku věnovat snížení vypočtené zálohy a potřebuji mít vypočtenou vysokou daň, nebudu do našeho daňového přiznání tuto částku zapisovat.
Pokud studujete (bez ohledu na typ studia), můžete si základ daně snížit o částky, které jste zaplatili za zkoušky, avšak nejvýše 10 000,- Kč. Pokud jste navíc osobou se zdravotním postižením, navyšuje se tato částka na 13 000,- Kč, u osob s těžším zdravotním postižením dokonce na 15 000,- Kč. Částky se v daňovém přiznání zapíší do ř. 51.
Tím pro nás jakožto poplatníky s příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání, dohody) veškeré možnosti snížení základu daně končí, přičemž jejich suma se zapíše na ř. 54. Jejím odečtením od základu daně pak získáme snížený základ daně (ř. 55), což je oproti jeho původní výši 100 000,- Kč rozdíl, a to jsme nevyužili všechny možnosti k jeho snížení.
Základ daně je dále nutné zaokrouhlit na 100,- Kč dolů (ř. 59) a teprve až teď vynásobit 15% daňovou sazbou, čímž zjistíme svoji výši daně, která činí 51 780,- Kč (ř. 57 a 58). Protože náš příjem nedosahuje 48násobku průměrné mzdy (25 942,- Kč pro rok 2014), tj. 1 245 216,- Kč, netýká se nás solidární zvýšení daně, a tak je výše naší daně konečná (ř. 60).
5. Oddíl se nás jakožto zaměstnanců netýká, a tak je problematika snížení základu daně a výpočet daně uzavřena. Příště si ukážeme, jak si snížit vypočtenou daň z příjmů, a to opět v legální rovině.
