Že jsou několikaleté průtahy soudního řízení každodenní záležitostí, víme, také to, že pokud máme státu něco platit, musíme tak učinit nejlépe ihned jinak jsme penalizování. Avšak v opačné situaci, kdy stát má platit nám, již tak aktivní není a dává si na čas. S jeho neaktivitou zřejmě nic neuděláme, ale můžeme se proti úředním i soudním průtahům účinně bránit, jelikož nám to umožňuje Listina základních práv a svobod, která v článku 38 udává, že „každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům,“ což ostatně potvrzuje Správní řád v §6, který nařizuje, aby správní orgán vyřizoval věci bez zbytečných průtahů v zákonem stanovené lhůtě a tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly daným řízením co nejméně zatíženy.

A jakou lhůtu mají správní orgány pro vyřízení záležitostí? Podle §71 Soudního řádu je správní orgán povinen vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, pokud však danou věc nelze vyřídit okamžitě, musí tak být učiněno do 30 dnů od zahájení řízení, které však může být v ojedinělých případech (potřeba ústního jednání nebo místního šetření, předvolání jiné osoby atd.) prodlouženo o dalších 30 dnů.

Pokud tuto lhůtu správní orgán nedodrží, máte ze zákona nárok na její nápravu a dle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod také na náhradu škody, která vám nesprávným úředním postupem vznikla.

O nápravu se žádá nadřízený správní orgán, který dle §80 odst. 4 Správního řádu může:

a) nečinnému správnímu orgánu přikázat, aby ve stanovené lhůtě zjednal nápravu a vydal rozhodnutí
b) usnesením převzít věc a rozhodnout sám (není možné u řízení územních samosprávních celků)
c) usnesením pověřit řízením jiný správní orgán (není možné u řízení územních samosprávních celků)
d) usnesením přiměřeně prodloužit zákonnou lhůtu pro vydání rozhodnutí.

V případě náhrady škody, která vám byla způsobena rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, jednají o její úhradu ministerstva a jiné ústřední správní úřady, konkrétně:

a) Ministerstvo spravedlnosti, pokud ke škodě došlo v rámci občanského soudního řízení nebo trestního řízení, případně pokud bylo soudem ve správním soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, kterým soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí územního samosprávního celku, nebo byla škoda způsobena notářem či soudním exekutorem

b) příslušný úřad, pokud ke škodě došlo v odvětví státní správy, do jejíž působnosti náleží, případně bylo soudem v rámci správního soudnictví vydáno nezákonné rozhodnutí, jímž soud rozhodl o žalobě proti rozhodnutí, které vydal úřad z odvětví státní správy, který spadá do jeho působnosti

c) pokud o škodě nemůže rozhodnout ani jeden z výše uvedených orgánů státní moci, jedná o nápravě škody Ministerstvo financí.

Jak je vidět, můžeme se proti pomalosti a neschopnosti státního aparátu bránit, byť vyvstává otázka, zda se nápravy a uznání chyby daného orgánu dočkáme. Nicméně zlepšení fungování státního aparátu se nedočkáme, pokud si takové jednání necháme líbit a nebudeme proti němu bojovat.