Jistě jste se při nástupu do zaměstnání setkali s vyplňováním vstupních dotazníků či prokazováním některých informací. S některými požadavky by se i dalo souhlasit, například:

• kontaktní údaje včetně rodného čísla, data a místa narození;
• zdravotní pojišťovna;
• číslo účtu, pokud bude výplata zasílána na účet;
• výpis z rejstříku trestu;
• doklad o absolvování vstupní prohlídky;
• doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání;
• informace o dětech, manželovi/manželce a dalších osob, pokud na ně budete uplatňovat slevu na dani;
• jiných dokladů, pokud to vyžaduje náplň práce (např. psychologický posudek, potvrzení o školení řidičů).

Naopak některé informace po vás zaměstnavatel nesmí žádat. Jedná se zejména o:

• majetkové poměry;
• rodinné poměry;
• sexuální orientaci;
• původ;
• politickou příslušnost;
• náboženské vyznání;
• těhotenství;
• členství v odborové organizaci.

Osobní složka zaměstnance
Všechny získané informace si zaměstnavatel eviduje v osobní složce zaměstnance, do které má však přístup pouze omezený počet osob. Jedná se především o zaměstnance personálního oddělení, vedoucího pracovníka daného zaměstnance, ale i samotného zaměstnance, který si z ní navíc může dělat výpisky a pořizovat stejnopisy dokladů, a to na náklady zaměstnavatele.

Nicméně do osobní složky zaměstnanců se ze zákona mohou dívat také externí subjekty, respektive zaměstnanci státní správy. Podle §312 Zákoníku práce se jedná o zaměstnance inspektorátu práce, Úřadu práce, Úřadu pro ochranu osobních údajů, Národního bezpečnostního úřadu a zpravodajské služby, policejní orgány, soudy a státní zástupci.

Koho informovat
Výše uvedeným subjektům tedy může zaměstnavatel poskytovat o zaměstnancích potřebné informace. A jak je tomu v případě exekutorů? Ačkoliv zákoník práce tyto subjekty mezi oprávněné osoby neřadí, je podle právníků vhodné jim v otázce poskytování informací vyhovět, avšak pouze do určité míry. Co tedy o vás může zaměstnavatel soudnímu exekutorovi říci?:

• že jste u něho zaměstnán (bez poskytnutí kontaktních údajů, zpřístupnění pracovní smlouvy);
• výši příjmu (bez uvedení jeho složek a způsobu odměňování);
• výši nezabavitelné částky a pořadí jeho pohledávky (bez dalších podrobností);
• informaci o bankovní instituci, u které je veden osobní účet zaměstnance, aniž by bylo uvedeno i jeho číslo účtu.

Veškeré informace požadované od oprávněných externích subjektů však zaměstnavatel může zaslat až po jejich písemném zažádání, a to opět pouze písemnou formou.